Vzpomínka na světlo

Neobjevily se žádné barvy, jen temnota. Černá jako myrddraalí srdce. Škubání zesílilo.

Mat vizi zahnal. Teď. Ne.

Měl tady práci. Měl plán. Světlo, kéž bude fungovat.

Ukázalo se, že Tinna je pěkná dívka, mladší, než čekal, vysoká a se silnými údy. Dlouhé hnědé vlasy měla stažené do ohonu, i když se zdálo, že z něj vlnité kadeře chtějí tu a tam uniknout. Na sobě měla spodky a podle meče zavěšeného na boku a trolločí krve na rukávech si vybojovala své.

Dojela k němu a přejela ho od hlavy k patě bystrým pohledem. „Konečně sis na nás vzpomněl, co, urozený pane Cauthone?“ Ano, rozhodně mu připomínala Nyneivu.

Mat pohlédl vzhůru na Výšiny. Ohnivý souboj mezi Aes Sedai a Šařany se změnil v chaos.

Raději bys tam měla vyhrát, Egwain. Spoléhám na tebe.

„Tvoje armáda,“ řekl Mat a podíval se na Tinnu. „Řekli mi, že se k vám přidaly nějaké Aes Sedai?“

„Pár,“ odpověděla opatrně.

„Patříš k nim?“

„Ne. Ne tak úplně.“

„Ne tak úplně? Co tím myslíš? Podívej, ženská, potřebuju průchod. Jestli ho nebudeme mít, mohli bychom tuhle bitvu prohrát. Prosím, řekni mi, že tady máme nějaké usměrňovačky, které mě můžou poslat tam, kam potřebuju.“

Tinna sevřela rty. „Nesnažím se tě dopálit, urozený pane Cauthone. Starých zvyků je těžké se zbavit a já jsem se naučila o jistých věcech nemluvit. Z Bílé věže mě poslali pryč, kvůli… důvody jsou složité. Je mi líto, ale neznám tkanivo pro cestování. Bezpečně vím, že většina z těch, kdo se k nám připojily, je na to tkanivo příliš slabá. Vyžaduje to velké množství jediné síly, což přesahuje schopnosti mnohých, kdo…“

„Já jej můžu otevřít.“

Z řad raněných, kde zřejmě prováděla léčení, vystoupila žena v červených šatech. Byla hubená a kostnatá a tvářila se nevrle, ale Mat byl tak šťastný, že ji vidí, že by ji nejraději políbil. Bylo by to jako líbat rozbitou sklenici. Ale stejně by to udělal. „Teslyn!“ vykřikl. „Co ty tady děláš?“

„Řekla bych, že bojuju v Poslední bitvě,“ odvětila, zatímco si oprašovala ruce. „Neděláme to snad všichni?“

„Ale Dračí spřísahanci?“ zeptal se Mat.

„Když jsem se vrátila do Bílé věže, necítila jsem se tam dobře,“ řekla. „Změnila se. Využila jsem tedy příležitosti, protože zde je mě třeba vic než kde jinde. Takže si přeješ průchod? Jak velký?“

„Dost velký na to, abychom jím přesunuli co nejvíc těchhle vojáků, Dračích spřísahanců, ogierů a tenhle prapor kavalerie z Bandy Rudé ruky,“ odpověděl Mat.

„Budu potřebovat kruh, Tinno,“ řekla Teslyn. „Nestěžuj si, že nemůžeš usměrňovat; cítím to v tobě a všechny předchozí věrnosti a sliby už neplatí. Sežeňte ostatní ženy. Kam půjdeme, Cauthone?“

Mat se zazubil. „Na vrcholek Výšin.“

„Na Výšiny!“ ozval se Karede. „Ale ty jsi na začátku bitvy opustil. Přenechal jsi je zplozencům Stínu!“

„Jo, přenechal.“

A nyní… nyní měl šanci to dokončit. Elaininy síly, které se držely podél řeky, Egwain bojující na západě… Mat se musel zmocnit severní části Výšin. Věděl, že když jsou Seančané pryč a většina jeho vlastních vojáků má plné ruce práce kolem nižších částí Výšin, pošle Demandred silnou armádu Šařanů a trolloků přes vrcholek na severovýchod, aby sjeli dolů přes řečiště a za Elaininým vojskem. Armády Světla by byly obklíčeny a vydány Demandredovi na milost. Jediná Mátová šance spočívala v tom, že Demandredovým vojákům zabrání slézt z Výšin, navzdory tomu, že mají početní převahu. Světlo. Byl to riskantní podnik, ale někdy jste museli využít to jediné, co jste měli.

„Roztahuješ nás na příliš velkou plochu, a to je nebezpečné,“ řekl Karede. „Tím, že přesouváš vojsko, které je třeba tady, nahoru na Výšiny, riskuješ všechno.“

„To tys chtěl jít do předních linií,“ opáčil Mat. „Loiale, jdeš s námi?“

„Útok na jádro nepřátelské armády, Mate?“ řekl Loial a potěžkal sekeru. „Nebude to to nejhorší místo, kam jsem se dostal, když jsem následoval jednoho z vás tří. Doufám, že je Rand v pořádku. Myslíš, že je, že ano?“

„Kdyby byl Rand mrtvý,“ řekl Mat, „věděli bychom to. Bude se o sebe muset postarat sám a Matrim Cauthon ho tentokrát nezachrání. Teslyn, otevři ten průchod! Tinno, dej dohromady svoje vojsko. Ať se připraví zaútočit otvorem. Musíme se rychle zmocnit severního svahu Výšin a udržet ho bez ohledu na to, co na nás Stín vypustí!“