Vzpomínka na světlo

Demandred se náhle prudce obrátil a podíval se na Gawyna. Vzápětí muž vymrštil ruku před sebe a ke Gawynovi vystřelil paprsek doběla rozžhaveného ohně, tenký jako větvička.

Minul, když Gawyn uskočil a paprsek zasáhl zemi těsně vedle něj. Všude kolem se v půdě objevily praskliny. Hluboké černé praskliny, které jako by vedly do samotné věčnosti.

Gawyn skočil vpřed a sekl po Demandredově sedle. Tak rychlý. Ty prsteny mu umožnily jednat, zatímco Demandred stále zmateně zíral.

Sedlo sklouzlo a Gawyn vrazil nůž koni do boku. Zvíře zařičelo, vzepjalo se a shodilo Demandreda i se sedlem dozadu.

Gawyn se vymrštil s napřaženým, zakrváceným nožem, zatímco kůň vyrazil pryč a šarští lučištníci vykřikli. S nožem sevřeným oběma rukama, se Gawyn vztyčil nad Demandredem.

Zaprodancovo tělo se náhle otřáslo a muž byl odstrčen stranou. Nad zčernalou zemí prolétl vítr a zvedl vločky popela. Tkanivo vzduchu Demandreda uchopilo, obrátilo a s cinknutím ho s taseným mečem postavilo na nohy. Zaprodanec se přikrčil a vypustil další tkanivo – Gawyn cítil, jek se vzduch vedle něj otáčí, jako by se ho jeho prameny snažily uchopit. Byl příliš rychlý a Demandredovi kvůli prstenům očividně působilo potíže ho zasáhnout.

Gawyn couvl, přehodil si nůž do levé ruky a pravačkou tasil meč.

„Takže,“ řekl Demandred, „vrah. A Luis Therin vždycky mluvil o tom, jak se ‚se ctí‘ postavit protivníkovi tváří v tvář.“

„Neposlal mě Drak Znovuzrozený.“

„Když tě obklopuje noční stín, tkanivo, které si nikdo z tohoto věku nepamatuje? Víš, že to, co ti Luis Therin udělal, z tebe vysaje život? Jsi mrtvý, chlapečku.“

„Pak se ke mně můžeš připojit v hrobě.“

Demandred se zvedl a oběma rukama sevřel meč v neznámém šermířském postoji. Zdálo se, že navzdory prstenům Gawyna dokáže do určité míry sledovat, ale reagoval o vlásek pomaleji, než by měl.

Kvítky jabloně ve větru se třemi rychlými výpady přinutily Demandreda couvnout. Několik Šařanů vyrazilo s meči kupředu, ale Demandred je zvednutou rukou v železné rukavici zarazil. Neusmál se na Gawyna – ten muž nevypadal, že by se vůbec kdy usmíval – ale provedl něco, co se podobalo Trojitému blesku. Gawyn odpověděl Kancem řítícím se dolů horou.

Demandred byl dobrý. I s výhodou, kterou mu poskytovaly prsteny, se Gawyn Demandredovu protiútoku stěží vyhnul. Tančili po malém kruhovém prostranství, střeženém Šařany, kteří je sledovali. Vzdálené dunění vrhalo na úbočí železné koule, až se země otřásala. Střílelo už jen pár draků, ale vypadalo to, že se soustřeďují na tuto pozici.

Gawyn zavrčel a provedl Bouři třesoucí větví, pokoušeje se smést stranou Demandredův kryt. Bude se potřebovat dostat blízko a vrazit mu meč do podpaží nebo mezi švy té zbroje z mincí.

Demandred reagoval obratně. Gawyn se brzy pod kroužkovou košilí začal potit. Byl rychlejší než kdy předtím a jeho reakce jako bleskový let kolibříka. Přesto, ať se snažil, jak se snažil, nedokázal zasáhnout.

„Co jsi zač, chlapečku?“ zavrčel Demandred, který s mečem zvednutým k boku couval. „Bojuješ dobře.“

„Gawyn Trakand.“

„Bratr té královničky,“ řekl Demandred. „Uvědomuješ si, kdo jsem.“

„Vrah.“

„A tvůj Drak nikdy nevraždil?“ zeptal se Demandred. „Tvoje sestra nikdy nezabíjela, aby si udržela, ba troufám si říct zmocnila se trůnu?“

„To je něco jiného.“

„To říká každý.“ Demandred postoupil vpřed. Jeho figury byly plynulé, záda měl stále rovná, avšak uvolněná, a používal široké rozmáchlé pohyby tanečníka. Svůj meč dokonale ovládal; Gawyn neslyšel nic o tom, že by byl Demandred znám svým šermířským uměním, ale tento muž byl stejně dobrý jako ti nejlepší šermíři, kterým kdy Gawyn čelil. Po pravdě řečeno, vlastně lepší.

Gawyn provedl Kočku tančící na zdi, krásnou širokou figuru, která se vyrovnala Demandredově. Pak vyrazil vpřed – Hadí jazyk tančí – v naději, že jeho předchozí figura Demandreda ukolébala a bodnutí bude úspěšné.

Do Gawyna něco narazilo a srazilo ho k zemi. Převalil se a zvedl se do přikrčeného postoje. Dýchání začalo být namáhavé. Díky prstenům necítil bolest, ale nejspíš si zlomil žebro.

Kámen, pomyslel si Gawyn. Usměrnil a praštil mě kamenem. Kvůli stínům dělalo Demandredovi potíže Gawyna zasáhnout tkanivy, ale něco velkého bylo možné vrhnout na stín a zasáhnout ho.

„Podvádíš,“ ušklíbl se Gawyn.

„Podvádím?“ zeptal se Demandred. „Máme nějaká pravidla, bojovníčku? Pokud si vzpomínám, ty ses pokusil bodnout do zad mě, zatímco jsi byl zahalený pláštěm temnoty.“