Бесплатная библиотека
Читайте книгу на сайте или телефоне
READ-E-BOOK » Фэнтези » Vzpomínka na světlo
Vzpomínka na světlo - Читать Любимую Русскую Полную Книгу 👉 Read-E-Book.com

Vzpomínka na světlo

Электронная книга - «Vzpomínka na světlo». Краткое содержание книги:

Kolo času se otáčí a věky přicházejí a odcházejí, zanechávajíce za sebou vzpomínky, jež se mění v povésti. Povésti blednou v mýty a dokonce i mýty jsou dávno zapomenuty, když se věk. jež je zrodil, vrátí. Ve třetím věku, věku proroctví, jsou svět a čas v rovnováze. Co bude i co je by mohlo padnout do nikou Stínu.
Na Merrilorském poli se shromažďují vládcové všech zemi, aby se přidati k Randu al'Thorovi, nebo zabránili jeho ptánu rozbít zámky nu vězníci Temného - což může být projev jeho šílenství, nebo poslední naděje lidstva. Egwain, amyrlinin stolec, se přiklání k první možnosti.
V Andoru se trolloci zmocní Caemlynu. Ve vlčím snu Perrin Aybara bojuje se Zabíječem. Mat Cauthon přijíždí do Ebú Daru, kde má v úmyslu navštívit svou manželku Tuon, nyní Fortuonu, seančanskou císařovnu. Celé lidstvo se nachází ve smrtelném nebezpečí - a o výsledku se rozhodne v samotném Šajol Ghúlu. Kolo se otáčí a věk se blíží ke konci. Poslední bitva urči osud světa.
1 ... 116 117 118 119 120 121 122 123 124 ... 269
Перейти на страницу:

Hledačka srdcí tkanivo dál držela, vrčela a ošklivou tvář měla zkřivenou. Tkanivo se ohnulo zpátky k Perrinovi a on ho se zaťatými zuby držel od sebe. Byla silná. Tvrdě zatlačila, ale nakonec začala lapat po dechu a tkanivo uvolnila. „Jak… jak dokážeš…“

Perrin jí naplnil pusu ločidlem. Bylo to těžké; změnit něco přímo na člověku bylo vždycky těžší. Nicméně to bylo mnohem jednodušší, než se ji snažit proměnit na zvíře nebo něco podobného. Zvedla ruku k ústům a v očích se jí objevila panika. Začala plivat a kašlat a pak vedle sebe zoufale otevřela průchod.

Perrin zavrčel a představil si provazy, které se po ní natahují, ale ona je zničila tkanivem ohně – muselo se jí podařit dostat ločidlo ven. Vrhla se průchodem a on se přesunul těsně k němu, připravený jím proskočit. Když ji spatřil, jak vstupuje doprostřed obrovské armády trolloků a mizelců – byla zrovna noc – ztuhl. Mnozí se dychtivě dívali k průchodu.

Perrín ustoupil, zatímco hledačka srdcí zvedla ruku k ústům a se zděšeným výrazem vykašlala další ločidlo. Průchod se zavřel.

„Měl jsi ji zabít,“ řekla Lanfear.

Perrin se obrátil a zjistil, že žena stojí se založenýma rukama nedaleko něj. Její vlasy změnily barvu ze stříbrné na hnědou. Vlastně se změnila i její tvář a o něco víc se podobala té, jakou měla, když ji téměř před dvěma lety spatřil poprvé.

Perrin nic neřekl a zasunul kladivo zpátky do popruhu.

„Tohle je slabost, Perrine,“ pokračovala Lanfear. „Jednu dobu mi to na Luisi Therinovi připadalo okouzlující, ale proto to není slabost o nic míň. Musíš ji překonat.“

„Překonám,“ obořil se na ni. „Co to tam s těmi koulemi světla dělala?“

„Vnikala do snů,“ odpověděla Lanfear. „Byla zde v těle. To člověku poskytuje určité výhody, zvlášť když si hraje se sny. Ta coura! Myslí si, že tohle místo zná, ale ono bylo vždycky moje. Bylo by nejlepší, kdybys ji zabil.“

„To byla Graendal, že ano?“ zeptal se Perrin. „Nebo Moghedien?“

„Graendal,“ řekla Lanfear. „I když to jméno už nemáme používat. Dostala nové jméno Hessalam.“

„Hessalam,“ převalil Perrin to slovo v ústech. „To neznám.“

„Znamená to ‚bez odpuštění‘.“

„A jaké je tvoje jméno, jak ti teď máme říkat?“

To na její tváři skutečně vyvolalo ruměnec. „To je jedno,“ řekla. „Tady v Tel’aran’rhiodu jsi velice schopný. Mnohem lepší, než kdy byl Luis Therin. Vždycky jsem si myslela, že budu vládnout po jeho boku, že mě bude hoden jen muž, který dokáže usměrňovat. Ale moc, kterou tady předvádíš… myslím, že bych to mohla přijmout jako náhradu.“

Perrin zabručel. Gaul procházel po malém prostranství mezi stany a tvář mu zakrývala šufa. Perrin ho mávnutím ruky poslal pryč. Nejenže to Lanfear ve vlčím snu pravděpodobně uměla mnohem lépe než Gaul, ale zatím neudělala nic, co by působilo nějak hrozivě.

„Jestlis mě sledovala,“ řekl Perrin, „pak víš, že jsem velmi šťastně ženatý.“

„To jsem viděla.“

„Tak na mě přestaň koukat jako na kus hovězího, vystaveného na tržišti,“ zavrčel Perrin. „Co tady Graendal dělala? Co chce?“

„Nejsem si jistá,“ řekla Lanfear bezstarostně. „Ona vždycky rozbíhá tři nebo čtyři plány najednou. Nepodceňuj ji, Perrine. Neumí to tady tak dobře jako jiní, ale je nebezpečná. Na rozdíl od Moghedien, která před tebou uteče, kdykoli má možnost, Graendal je bojovnice.“

„Budu to mít na paměti,“ řekl Perrin, který se vydal k místu, kde Graendal zmizela průchodem. Prošťoural hlínu v místě, kde se do ní průchod zařízl.

„Víš, mohl bys to dělat,“ řekla Lanfear.

Obrátil se k ní. „Co?“

„Chodit do bdělého světa a zpátky,“ řekla. „Aniž bys k tomu potřeboval pomoc takových, jako je Luis Therin.“

Perrinovi se nelíbilo, jak se ušklíbala, když říkala jeho jméno. Snažila se to zakrýt, ale kdykoli jej zmínila, cítil z ní nenávist.

„Neumím usměrňovat,“ řekl Perrin. „Myslím, že bych si mohl představit, že dokážu…“

„To by nefungovalo,“ řekla. „Jsou jistá omezení, co tady člověk může udělat, bez ohledu na to, jak silnou vůli má. Schopnost usměrňovat není záležitost těla, ale duše. Přesto existují způsoby, jak se někdo jako ty může pohybovat mezi světy v těle. Ten, kterému říkáš Zabíječ, to dělá.“

„On není vlčí bratr.“

„Ne,“ odpověděla. „Ale je něco podobného. Vážně si nejsem jistá, jestli měl kdy někdo před ním takové schopnosti jako on. Když Temný polapil jeho duši, nebo duše, tak tomuhle Zabíječi… něco udělal. Mám tušení, že Semirhage by nám o tom možná dokázala říct víc. Škoda, že je mrtvá.“

Z Lanfear nebyla ani trochu cítit lítost. Pohlédla na oblohu, ale byla klidná, ne ustaraná.

„Zdá se, že už si neděláš takové starosti, že tě někdo uvidí, jako kdysi,“ poznamenal Perrin.

„Můj bývalý pán má… práci. Za ten poslední týden, co tě sleduju, jsem na sobě cítila jeho pohled jen zřídka.“

„Týden?“ zeptal se ohromeně Perrin. „Ale…“

„Čas tady běží zvláštně,“ řekla, „a hranice samotného času se třepí. Čím blíž jsi Vrtu, tím víc se čas deformuje. Pro ty, kteří se k Šajol Ghúlu přiblíží ve skutečném světě, to bude právě tak zlé. Na každý den, který jim uplyne, mohou ti ve větší vzdálenosti prožít tři nebo čtyři.“

Týden? Světlo! Kolik se toho zatím stalo venku? Kdo žil a kdo zemřel, zatímco Perrin lovil? Měl by počkat u místa pro cestování, až se mu otevře portál. Ale soudě podle tmy, kterou viděl skrz Graendalin průchod, byla noc. Perrinova úniková cesta se nemusí objevit ještě celé hodiny.

„Mohla bys mi otevřít průchod,“ navrhl Perrin. „Cestu ven a pak zase zpátky dovnitř. Uděláš to?“

Lanfear se nad tím zamyslela, přešla kolem jednoho z mihotajících se stanů a přejela prsty po mizející látce, „Ne,“ řekla nakonec.

„Ale…“

„Pokud máme být spolu, musíš se to naučit dělat sám.“

„My nebudeme spolu,“ prohlásil bez obalu.

„Potřebuješ tu schopnost mít,“ pokračovala, ignorujíc, co řekl. „Dokud jsi polapený jen v jednom ze světů, jsi slabý; když budeš schopný sem přijít, kdykoli chceš, dá ti to ohromnou moc.“

„Moc mě vůbec nezajímá, Lanfear,“ řekl a sledoval, jak dál přechází kolem. Byla hezká. Samozřejmě ne tak hezká jako Faile. Ale i tak krásná.

„Vážně?“ Obrátila se k němu. „Nikdys neuvažoval o tom, co bys mohl dělat, kdybys měl větší sílu, větší moc, větší vliv?“

„To mě nezláká, abych…“

„Zachraňovat životy?“ řekla. „Zamezit tomu, aby děti hladověly? Zabránit týrání slabých, skoncovat se zlem, odměňovat čest? Mít moc povzbuzovat lidi, aby se k sobě chovali otevřeně a čestně?“

Zavrtěl hlavou.

„Mohl bys učinit tolik dobrého, Perrine Aybaro,“ řekla, došla k němu a dotkla se ze strany jeho tváře a prohrábla mu prsty plnovous.

„Pověz mi, jak udělat to, co dělá Zabíječ?“ řekl Perrin a její ruku odstrčil. „Jak se pohybuje mezi světy?“

„To ti nedokážu vysvětlit,“ řekla a odvrátila se, „protože této schopnosti jsem se nikdy nemusela učit. Já používám jiné způsoby. Možná to z něj můžeš vymlátit. Na tvém místě bych si pospíšila, pokud chceš Graendal zastavit.“

1 ... 116 117 118 119 120 121 122 123 124 ... 269
Перейти на страницу:
0
Сюжет
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
0
Атмосфера
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
0
Главный герой
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
0
Общее впечатление
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
Итоговая оценка: 0.0 из 10 (голосов: 0 / История оценок)