Электронная книга - «Drak Znovuzrozený». Краткое содержание книги:
Mezi přihlížejícími ženami jako by projela vlna, když se Gawyn s Galadem zastavili, a jako by chtěly jako jedna žena popojít dopředu. Ale Gawyn zahlédl Mata a cosi naléhavě řekl Galadovi, a oba pak prošli kolem žen. Aes Sedai a přijaté se obrátily za nimi a sledovaly je pohledem. Když se dvojice přiblížila, Mat se spěšně zvedl.
„Ty jsi Mat Cauthon, viď?“ zeptal se s úsměvem Gawyn. „Byl jsem si jistý, že tě poznávám, podle toho, jak tě Egwain popisovala. A Elain. Slyšel jsem, že jsi byl nemocný. Už je ti lépe?“
„Je mi dobře,“ řekl Mat. Napadlo ho, jestli snad nemá Gawyna oslovovat „můj pane“ nebo tak něco. Odmítal říkat Elain „má paní" – ne že by to po něm někdy chtěla – a rozhodl se, že ani její bratr nebude výjimkou.
„Přišel jsi sem, aby ses naučil šermovat s mečem?“ zeptal se ho Galad.
Mat zavrtěl hlavou. „Jenom jsem byl na procházce. Já toho o mečích moc nevím. Myslím, že se radši spolehnu na dobrej luk nebo na hůl. S těma umím zacházet.“
„Jestli budeš trávit víc času s Nyneivou,“ podotkl Galad, „budeš potřebovat luk, hůl i meč, aby ses ochránil. A nejsem si jist, jestli to bude stačit.“
Gawyn se na něho ohromeně podíval. „Galade, tys skoro udělal vtip.“
„Já mám smysl pro humor, Gawyne,“ prohlásil podmračeně Galad. „Ty si myslíš, že ho nemám, jenom proto, že si neustále neutahuji z lidí okolo.“
Gawyn potřásl hlavou a obrátil se zpátky k Matovi. „Měl by ses naučit šermovat aspoň trochu. Dneska se to hodí každému. Tvůj přítel – Rand al’Thor – nosí velice neobvyklý meč. Neslyšel jsi o něm?“
„Už jsem Randa dlouho neviděl,“ zabručel rychle Mat. Jen na okamžik, když mluvil o Randovi, objevilo se Gawynovi v očích zaujetí. Světlo, copak on taky ví o Randovi? To přece nemůže. Kdyby to věděl, ohlásil by mě jako temného druha už jenom proto, že je Rand můj přítel. Ale něco ví. „Meče nejsou všechno, víš. Myslím, že bych vás oba zvládl, kdybyste měli meč a já svoji hůl.“
Gawyn se zakuckal, ale bylo zřejmé, že tím zakrývá smích. Až příliš zdvořile praviclass="underline" „Tak to musíš být velice dobrý.“ Galad se otevřeně tvářil, že mu nevěří ani slovo.
Možná to bylo proto, že si oba zjevně mysleli, že se vytahuje. Možná proto, že tak špatně pochodil s tím strážným. Možná kvůli Else, které se tolik líbili chlapci, a s ním nechtěla mít nic společného, a všechny ty ženy zíraly na Galada, jako kočky sledují krajáč se smetanou. Ať už byly Aes Sedai či přijaté, pořád to byly ženy. Všechna tahle vysvětlení táhla Matovi hlavou, ale on je rozzlobeně zahnal, zvláště to poslední. Udělá to, protože to bude legrace. A navíc by si mohl přivydělat. Ani se mu nemuselo vracet štěstí.
„Sázím,“ řekl proto, „dvě stříbrný marky proti dvěma od každýho z vás, že vás porazím oba najednou, jak jsem říkal. Lepší poměr dostat nemůžete. Jste dva a já jsem jeden, takže dva ku jedný je spravedlivý.“ Když viděl, jak se tváří ohromeně, málem se rozesmál nahlas.
„Mate,“ řekl Gawyn, „přece se nemusíš sázet. Byl jsi nemocný. Zkusíme to, až budeš silnější.“
„I tak by to nebyla skutečně spravedlivá sázka,“ prohlásil Galad. „Já tvoji sázku nepřijímám, ani teď, ani později. Ty jsi ze stejné vesnice jako Egwain, že? Já... bych nechtěl, aby se na mě rozzlobila.“
„Co s tím má ona co společnýho? Jednou mě praštíte tím vaším mečíkem, a já vám každýmu dám stříbrnou marku. Jestli vás zbouchám, až budete mít dost, dáte každej dvě marky mně. Copak si myslíte, že to nezvládnu?“
„Tohle je směšné,“ prohlásil Galad. „Ty bys neměl naději ani proti jednomu cvičenému šermíři, natož proti dvěma. Takovou výhodu nepřijmu.“
„To si myslíš?“ zeptal se chraplavý hlas. Připojil se k nim onen hranatý strážce a zamračeně vraštil husté černé obočí. „Myslíš, že vy dva s mečem stačíte na kluka s holí?“
„Nebylo by to vůbec spravedlivé, Hammare Gaidine,“ namítal Galad.
„Byl nemocný,“ dodával Gawyn. „Tohle přece není nutné.“
„Na cvičiště,“ zachraptěl Hammar a trhl hlavou směrem k volnému prostranství. Galad i Gawyn vrhli na Mata lítostivý pohled a poslechli. Strážce si Mata pochybovačně prohlédl. „Opravdu na to máš, mladíku? Teď, když tě vidím pořádně, tak bys měl spíš ležet v posteli.“
„Už jsem vstal,“ prohlásil Mat, „a jsem připravenej. Musím být. Nechci přijít o ty dvě marky.“
Hammar překvapeně zvedl obočí. „Ty tu sázku myslíš vážně, mladíku?“
„Potřebuju peníze,“ zasmál se Mat.
Ale když se otočil k nejbližšímu stojanu s holemi, podlomila se mu kolena a smích ho přešel. Rychle se narovnal, aby si každý, kdo si toho náhodou všiml, myslel, že jenom klopýtl. Při výběru hole si dal na čas a vzal si hůl skoro dva couly v průměru a o půl lokte vyšší než byl sám. Tohle musím vyhrát. Vytahoval jsem se, a teď musím vyhrát. Nemůžu si dovolit přijít o ty dvě marky. Bez nich mi bude trvat věčnost, než vyhraju dost peněz.
Když se obrátil, s holí v obou rukou, Gawyn a Galad už čekali tam, kde předtím cvičili. „Štěstí,“ zamumlal Mat. „Je čas vrhnout kostky.“
Hammar se na něho podíval se zvláštním výrazem. „Ty mluvíš starým jazykem, mladíku?“
Mat na něj chvíli mlčky hleděl. Zamrazilo ho. Dalo mu práci vykročit ke cvičišti. „Nezapomeňte na sázku,“ pronesl nahlas. „Dvě stříbrný marky od každýho proti mým dvěma.“
Když si přijaté novicky uvědomily, oč jde, začaly si vzrušeně povídat. Aes Sedai se dívaly mlčky. Rozhodně to neschvalovaly.
Gawyn s Galadem se rozestoupili a drželi se z dosahu. Meče měli pozdvižené.
„Žádné sázky,“ řekl Gawyn. „Žádná sázka není.“
Zároveň se ozval Galad: „Takhle si tvoje peníze nevezmu.“
„Já si hodlám vzít tvoje,“ opáčil Mat.
„Ujednáno!“ zařval Hammar. „Jestli oni nemají odvahu se s tebou vsadit, mladíku, tak ti zaplatím sám.“
„No dobrá,“ prohlásil Gawyn. „Jestli na tom pořád trváš – tak ujednáno!“
Galad se zamračil. „Takže ujednáno. Skončeme s tou fraškou.“
Ten okamžik Matovi stačil. Když proti němu Galad vyrazil, sklouzl rukou po holi a zatočil jí. Konec hole udeřil dlouhána do žeber a vyrazil mu dech. Mat nechal hůl odrazit od Galada a otočil se ve chvíli, kdy se na dosah dostal Gawyn. Sklonil hůl pod Gawynův cvičný meč a podrazil mu kotník. Jak Gawyn padal, Mat dokončil otočku právě včas, aby mohl udeřit Galada přes pozdvižené zápěstí, takže mu cvičný meč vylétl z ruky. Galad, jako by ho ruka vůbec nebolela, přešel do plavného kotoulu, z něhož se zvedl s mečem v obou rukou.
Mat si ho na chvíli přestal všímat a pootočil se, přičemž stočil zápěstí a přitáhl si hůl k tělu. Gawyn, jenž se právě začal zvedat, dostal ránu z boku do hlavy. Úder jen částečně ztlumila jeho hustá kštice. Okamžitě se zhroutil.
Mat si jen nejasně uvědomoval Aes Sedai ženoucí se k Elaininu padlému bratru. Doufám, že je v pořádku. Měl by být. Sám jsem se praštil víc, když jsem spadl z plotu. Pořád ještě musel vyřídit Galada, a podle toho, jak ten stál na špičkách s přesně pozdviženým mečem, začínal brát Mata vážně.
Zrovna v tom okamžiku se Matovi roztřásly nohy. Světlo, teď se nemůžu složit. Ale cítil, jak se slabost vrací, a taky hlad, jako by čtrnáct dní nejedl. Jestli budu čekat, až zaútočí, tak dřív spadnu sám. Dalo mu práci udržet kolena pevná, když vykročil. Štěstí, zůstaň při mně.