Бесплатная библиотека
Читайте книгу на сайте или телефоне
Na konci sveta - Читать Любимую Русскую Полную Книгу 👉 Read-E-Book.com

Na konci sveta

Электронная книга - «Na konci sveta». Краткое содержание книги:

Historický román sovětského autora z doby tisíc roků před Kristem líčí zážitky mladého Řeka sochaře Pandiona, jenž se na svých cestách za starými uměleckými památkami dostane do egyptského otroctví. Výstižně kreslí autor sochařovo strádání v sídle egyptského faraóna, dřinu a útisk tisíců otroků a přepych a rozmařilý život faraóna a jeho družiny. Odhaluje poměry v říši faraónů a neudržitelnost tohoto společenského řádu, vybudovaného na nelidském zotročování chudiny. Seznamuje nás s hrdinným bojem otroků za svobodu, zasvěceně popisuje svět starověku a starou egyptskou kulturu a líčí četné příhody a dobrodružství, které otroci prožijí na svém útěku v afrických pralesích.
1 ... 14 15 16 17 18 19 20 21 22 ... 68
Перейти на страницу:

Kidogo v bujném nadšení strkal Pandiona do boku, mlaskal a vydával neartikulované zvuky nadšení.

Nikdo z otroků nevěděl, že chrám, který měli před sebou, byl vystavěn dávno — asi před pěti sty lety stavitelem Senmutem pro milovanou královnu Hačepsut[34] a jmenoval se Zešer-Zešeru — „vznešený z nejvznešenějších“,[35] Neobyčejné stromy, které rostly na území chrámu, byly přivezeny z dalekého Punta, kam královna Hačepsut poslala velkou námořní výpravu. Od té doby při každém pochodu do Punta se stalo zvykem dovážet nové stromy pro chrám a obnovovat staré sazenice, aby všechno vypadalo, že se tyto stromy zachovaly neporušeny od tehdejších dávných dob.

V dálce se ozvalo volání dozorce. Otroci chvatně vykročili z chrámu, obešli nádvoří s levé strany a octli se ještě před jedním starým chrámem,[36] vystavěným také na skalním ostrohu v podobě malé pyramidy podepřené hustým sloupovím.

Výše na řece bylo vidět ještě dvě menší budovy z šedé leštěné žuly. Dozorce přivedl oddíl k nejbližší z nich a Pandionova skupina se včlenila do zástupu dvou set otroků, kteří už počali chrám bourat.[37] Bílá omítka na vnitřních chrámových stěnách byla pomalována mistrovsky provedenými barevnými kresbami. Ale techničtí úředníci stavby a egyptští mistři, kteří práce řídili, se starali jen o to, aby byla zachována celistvost leštěných žulových kvádrů z vnějšího obložení sloupové chodby a ochozu. Vnitřní zdi se bouraly bezohledně.

Pandionovi se protivilo ničení starověkých uměleckých památek a obratně se přitočil ke skupině otroků, kteří nakládali kamenné kvádry na nízké dřevěné vozíky, které pak provazy táhli ke břehu a nakládali na těžkou nízkou bárku.

Nevěděl, že nádherné starověké chrámy se už dávno bourají; egyptští faraónové si necenili památek minulosti a spěchali proslavit své jméno v dějinách stavbou chrámů a hrobek z hotového materiálu.

Ani divocí kočovní Hyksové, kteří obsadili Egypt před mnoha stoletími, ani vzbouřivší se otroci, kteří na krátkou dobu ovládli Kemt dvě stě let před Pandionovým narozením, se nedotkli nádherných staveb. A nyní na tajný rozkaz nových egyptských faraónů se provádělo rozbíjení hrobek starých králů a ukořistěné zlato se stěhovalo ze schránek ukrytých pod pyramidami Staré říše,[38] zasypanými pískem, z malých nádherných hrobek Střední říše a z ohromných krypt velikých králů prvních dynastií Nové říše[39] — do pokladnic nynějších vládců Egypta.

Pandion pracoval při bourání chrámu pouze tři měsíce. On a Kidogo pracovali pilně, snažíce se přátelům ulehčit práci. To bylo dozorcům právě vhod: systém práce byl v Kemtu organizován tak, že se slabí musili řídit podle silných. Nevšední síla a chápavost černochova a Řekova nezůstaly bez povšimnutí a přátelé byli posláni do kamenické dílny do učení. Z této dílny si je vzal k sobě jeden z faraónových sochařů, a tím spojení se soudruhy v šene bylo přerušeno nadobro. Pandion a Kidogo se usídlili v dlouhé, neútulné kůlně, kde bydleli jiní otroci, vyučení už jednoduchému umění. Domorodí obyvatelé Egypta — svobodní řemeslníci — obývali několik chatrčí v koutě prostranného dvora dílny, zavaleného nezpracovaným kamenem a hromadami štěrku. Egypťané se nápadně otroků stranili, jako kdyby za styk s nimi byli vystaveni nebezpečí trestu. Jak se Pandion později dověděl, bylo tomu skutečně tak.

Náčelník dílny — královský sochař — netušil, že Pandion a Kidogo jsou sochaři a byl přímo ohromen úspěchy přátel. Mladí lidé, hladovějící po tvůrčí činnosti, se lačně vrhli na milovanou práci a na čas zapomněli, že pracují pro nenáviděného faraóna a prokletou zemi otroctví.

Kidogo modeloval s nadšením zvířata — hrochy, krokodily, antilopy a jiná zvířata Řekovi neznámá; ostatní otroci zhotovovali podle jeho modelů majolikové sošky, Egypťan si povšiml Pandionovy záliby v modelování lidských postav a jal se velmi nadaného „Ekuešu“ vyučovat sám; od Pandiona vyžadoval zvlášť pečlivé provedení objednávek. „Malé opominutí ničí dokonalost“ — opakoval egyptský sochař bezpočtukrát přikázání starověkých mistrů Kemtu. Pandion se učil pilně a chvílemi se jeho stesk zmenšoval. Řek dělal velké pokroky v nejjemnějším vypracování soch a basreliefů z tvrdého kamene i v rytí zlatých ozdob.

V doprovodu královského sochaře se Pandion dostal i do faraónova paláce a do komnat plných nepředstavitelného přepychu. Na barevných podlahách královských komnat byly v lemování vlnitých linií nebo mnohobarevných spirál s nenapodobitelnou živostí vyobrazeny statečné činy faraónovy z lovů na lvy a divoké býky. Stěny pokojů byly obloženy fajansovými kachlíky polévanými průhlednou bleděmodrou glazurou; pod ní prosvítaly a něžně se třpytily složité kresby z plátkového zlata — kouzelné, umělecké dílo.

Uprostřed této nádhery pozoroval mladý Řek s nenávistí hrdopyšné, nehybné dvořany.

Prohlížel si jejich bílá roucha, sežehlená do drobounkého nabírání, těžké náhrdelníky, prsteny a znaky na prsou, lité ze zlata, paruky se zapletenými drobnými rulíky až po ramena a vyšívané střevíce se špičkami ohnutými nahoru.

Pandion následoval spěchajícího sochaře jako němý stín; prohlížel si drahocenné nádoby s vybroušenými stěnami z horského křišťálu a z tvrdých kamenů, skleněné vázy a hrnky ze šedého porcelánu s bleděmodrou kresbou. Dovedl si představit, co námahy stála tvorba těchto dokonalých uměleckých děl.

Největší dojem však na Pandiona učinil obrovský chrám nedaleko zahrad Ammonových, kde začal za vysokými zdmi šene trudný život otroka.

Tento chrám mnoha bohů se stavěl už přes tisíc let. Každý z panovníků Kemtu přidal ke stavbě svůj díl a rozšiřoval stále a stále novými přístavbami už beztak ohromné nádvoří chrámové, dlouhé přes osm set loktů.

Na pravém břehu řeky, v obvodu hlavního kemtského města Tepe, nebo prostě „Města“, jak je jmenovali obyvatelé Egypta, se rozkládal velkolepý sad s pravidelnými řadami vysokých palem a na obou jeho koncích se kupilo několik chrámů. Od těchto chrámových staveb vedly ke břehům řeky a k posvátnému jezeru bohyně Mut, jejíž význam Pandion nechápal, dlouhé aleje soch podivných zvířat.

Tyto zvířecí sochy zvýši tří lidských postav s lvími těly a s beraními nebo lidskými hlavami byly vysekány ze žuly a působily tísnivým dojmem.

Nehybně ztrnulé, tajemné, ležely na svých podstavcích přitisknuté jedna na druhou a jejich hlavy, shlížející na procházející lidi, vroubily širokou alej. zaplavenou oslnivým sluncem. Ohromné jehly obelisků vysokých padesát loktů, pobité pláty z jasně žlutého azemu — slitiny zlata a stříbra — hořely jako pochodně nad temným listím palem.

Kamenné desky, kterými byly aleje vydlážděny, byly obloženy stříbrem; ve dne oslňovaly užaslé zraky a v noci za svitu hvězd a měsíce se leskly jako tok nezemské světelné řeky.

Obrovité pylony a ohromné plochy těžkých zdí, které se poněkud k základům rozšiřovaly a měly tvar lichoběžníků, zahrazovaly vchod do chrámu, zvedajíce se padesát loktů nad aleje sfing. Stěny pylonů byly pokryty ohromnými reliéfy bohů a faraónů a tajemnými znaky Kemtu. Nestvůrné gigantické dveře pobité bronzovými pláty a jiskřícími obrazy z azemu uzavíraly vysoké průchody mezi pylony; jejich závěsy, ulité z bronzu a mající váhu několika býků, ohromovaly svou masivnosti.

вернуться

34

Hačepsut — královna XVIII. dynastie (1500–1457 př. Kr.)

вернуться

35

Slavný chrám Hačepsuty v Dier el-Bahari.

вернуться

36

Chrám Amenhotepa — faraóna Střední říše (Amenhotep IV, dynastie XI, kolem 2050 př. Kr.)

вернуться

37

Zejména se bouraly chrámy Střední říše (2106–1580 př. Kr), protože v nich bylo hodně dobře zpracovaných stavebních kamenů.

вернуться

38

Stará říše — 3. až 8. dynastie (2980–2445 př. Kr.).

вернуться

39

Nová říše — 18. až 19 dynastie (1580–1205 př. Kr).

1 ... 14 15 16 17 18 19 20 21 22 ... 68
Перейти на страницу:
0
Сюжет
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
0
Атмосфера
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
0
Главный герой
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
0
Общее впечатление
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
Итоговая оценка: 0.0 из 10 (голосов: 0 / История оценок)