Čarodějky na cestách [Witches Abroad - cs]

Pan Frank zabubnoval prsty po stole, uvědomil si ke své hrůze, že to dělá, a aby zakryl svůj zmatek, nakoupil tři nové karty. Jak se zdálo, ta stará škatule si ničeho nevšimla.

Upřel oči do nové sestavy v ruce.

Odvážil se vsadit dva tolary a vyměnil si jednu kartu.

Znovu se opatrně podíval do karet.

Jaká je tady pravděpodobnost, že by člověk dostal Královský mord dvakrát v jediném dni?

Důležité je nezpanikařit.

„Já myslím,“ slyšel říkat sám sebe, „že bych si troufl přihodit dva další tolary.“

Rozhlédl se po svých společnících. Jeden po druhém poslušně složili karty.

„No, to tedy nevím,“ odpověděla mu Bábi, která očividně mluvila ke svým kartám. Znovu si vyčistila ucho. „C,c,c. Jakže tomu říkáte, když chcete přidat nějaké peníze, protože si myslíte, že máte dobrou kartu?“

„Říkáme tomu ‚zvednout‘,“ odpověděl jí pan Frank a klouby na rukou mu zbělely.

„No, tak já bych to tedy zvedla. O pět tolarů, asi.“

Panu Frankovi se pod stolem rozklepala kolena.

„Dorovnávám a zvyšuju o dalších deset tolarů!“ vyrazil ze sebe rychle.

„To bych si taky troufla,“ prohlásila Bábi s očima upřenýma do karet.

„Já přidám ještě dalších dvacet tolarů!“

„Já — “ zabreptala Bábi, která se najednou, jak se zdálo, cítila zaskočená náhlým obratem situace, „-já můžu přidat… skoro nové koště.“

Je pravda, že v tom okamžiku panu Frankovi zazvonil kdesi hluboko v podvědomí malý poplašný zvoneček, ale on už se přece plným tryskem hnal nezadržitelně k vítězství.

„Platí!“

Rozložil karty po stole.

Dav užasle vydechl.

Začal k sobě přitahovat bank.

Na zápěstí se mu sevřela šlachovitá Bábina ruka.

„Ještě jsem nevyložila svoje karty,“ řekla s koketním výrazem.

„To ani nemusíte,“ odsekl jí pan Frank. „Tuhle kartu těžko přebijete, madam.“

„Ale existuje ještě jedna vyšší karta, ne? Myslím, že se jmenuje Zamordovaný mordýř, já to alespoň slyšela.“

Zaváhal.

„Ale to… to byste musela mít postupku z devíti karet v jedné barvě,“ zahuhlal a ponořil pohled do nezbadatelných hlubin jejích očí.