Čarodějky na cestách [Witches Abroad - cs]

„A ty, Magráto Česneková —“

„Já vím,“ usmála se Magráta, kterou najednou zaplavila vlna úlevy, já jsem zmoklá slepice.“

Bábi upřela pohled směrem ke Středu a vzdáleným vysokým horám. Tam někde byl její starý domek s klíčem pověšeným na záchodku. Dělo se tam pravděpodobně všechno možné. Třeba se touhle dobou už rozpadá celé království, protože tam není ona, aby lidem říkala, co a jak mají dělat, a udržovala je v těch správných kolejích. To byla její práce.

Nikdo nemohl předvídat, jaké pitomosti lidi nadělají, když ona tam nebude…

Stařenka o sebe švihácky poklepala podrážkami svých červených bot.

„No, možná že máš pravdu,“ prohlásila. „Doma je doma. Domov je jediný.“

„Ne,“ zavrtěla Bábi Zlopočasná pomalu hlavou. „Ne. Jsou miliony míst, jako je domov. Jenže je jen jediné, na němž žiješ.“

„Takže se vracíme?“ zeptala se Magráta.

„Ano.“… Letěly však velkou oklikou a viděly kraj světa.