Shannarovo dědictví

Jak tu tak seděl s ostatními uprostřed nočního ticha v horách a hlavou mu probíhaly vzpomínky na strýce, hořel zvědavostí a touhou dozvědět se víc. Nakonec to nevydržel a zeptal se Steffa jaké pověsti ještě o Walkeru Bohovi slyšel.

Steff se tvářil zamyšleně. „Většina z nich pochází od dřevorubců, lovců, stopařů a jim podobných — pár zase od trpaslíků, kteří jsou stejně jako já v odboji a dostali se daleko na sever. Tam se o něm doslechli. Říkají, že skřetí kmeny jsou z něj k smrti vyděšené. Říkají, že na Walkera Boha myslí stejně jako na duchy. Někteří z nich věří, že už žije několik set let, že je stejný jako druidové z legend.“ Zamrkal. „I když je to váš strýc, myslím, že jsou to jen povídačky.“

Par kývl. „Nevzpomínám si, že by někdy někdo tvrdil, že žije déle než normální smrtelník.“

„Jeden chlapík přísahal, že si váš strýc povídal se zvířaty a ta mu rozuměla. Říkal, že to viděl na vlastní oči.

Strýc přišel ke kočce velké jako jsou býci z nížin a mluvil s ní stejně, jako já teď mluvím s vámi.“

„Povídá se, že tohle uměl Cogline,“ vložil se náhle Coll se zájmem do debaty. „Měl kočku, které říkal Šepot a ta šla s ním. Ta kočka chránila jeho neteř Kimber. Jmenovala se také Boh, že Pare?“

Par přikývl. Vzpomněl si, že jeho strýc získal jméno Boh z matčiny strany. Teď když o tom přemýšlel, mu připadalo zvláštní, že si nedokázal vzpomenout, že by strýc někdy užíval jméno Ohmsford.

„Vypráví se jeden příběh,“ řekl Steff a zarazil se, aby si v mysli vybavil podrobnosti. „Slyšel jsem ho od stopaře, který zná hluboký Anar lépe než kdo jiný. Ačkoliv by to nikdy nepřiznal, myslím, že znal i Walkera Boha. Řekl mi, že něco, co se zrodilo v časech starých kouzel, sestoupilo z Krkavčích štítů do Černavy a splynulo s tamním životem. Walker Boh tvora vyhledal. Postavil se mu tváří v tvář a ten se rozhodl vrátit zpátky odkud přišel — doslova.“ Pokýval hlavou a poškrábal se na bradě. „Nutí vás to přemýšlet?“

Natáhl ruce k ohni. „Proto mě děsí —- nezdá se, že existuje něco, z čeho by měl strach. Přichází a zase mizí jako duch — v jednom okamžiku je zde a hned zmizí jako stín, který vychází z noci. Rád bych věděl, jestli se bojí Přízraků. Osobně myslím, že ne.“

„Možná bychom se ho měli zeptat,“ navrhl se lstivým úsměvem Coll.

Steff se rozzářil. „Asi bychom měli,“ souhlasil. „Navrhuji, abys to byl ty, kdo to udělá!“ Zasmál se. „To mi něco připomíná. Říkal vám už horal jak jsme na sebe poprvé narazili?“

Bratři Ohmsfordové zakroutili hlavou. Přes Morganovo hlasité bručení pokračoval Steff ve vyprávění. Morgan rybařil na východním konci Duhového jezera u ústí Stříbrné řeky. Bouřka mu tehdy převrhla loďku. Voda všechno odnesla, a on se sotva dostal na břeh. Byl promočený, promrzlý a mamě se pokoušel rozdělat oheň. V takovém stavu ho Steff nalezl a pomohl mu.

„Kdybych se o něj nepostaral, asi by zemřel. Vystavil se velkému nebezpečí,“ skončil Steff. „Povídali jsme si a vyměnili si informace. Než jste se o tom stačili dozvědět, vyrazil do Posledního přístavu, aby se přesvědčil, že život trpaslíků je opravdu tak krutý, jak jsem mu ho popsal.“ Steff vrhl na sklíčeného horala pobavený pohled. „Potom začal chodit pravidelně — pokaždé s něčím malým, aby pomohl babi, tetě a také Hnutí odporu. Myslím, že mu svědomí nedovolí stát stranou.“

„O, svatá dobroto,“ hněval se v rozpacích tonoucí Morgan.

Steff se začal smát. Jeho smích duněl a naplňoval noční ticho. „Stačí, pyšný princi z vysočiny! Promluvíme si o někom jiném!“ Posunul se a pohlédl na Para. „Cizinec, který ti dal prsten — promluvme si o něm. Něco jsem zaslechl od skupinek psanců, kteří slouží v Hnutí. Většinou nemají velký význam; jsou bez vedení a disciplíny. Trpaslíci navrhli, že by s nimi mohli spolupracovat. Zatím ten návrh nepřijali. Celé Hnutí je, bohužel, příliš roztříštěné. Každopádně, nese prsten, který jsi dostal, znak jestřába?“

Par se napřímil. „Ano, Steffe. Víš komu patří?“

Steff se usmál. „Vím a nevím, hochu z údolí. Jak už jsem řekl, psanci z Jižní země byli v minulosti roztroušení — ale to se může změnit. Povídá se, že je mezi nimi jeden, který se je snaží sjednotit. Spojuje jednotlivé skupinky dohromady. Je to vůdce, kterého předtím postrádali. K tomu, aby ho někdo poznal, nepoužívá jméno; používá symbol jestřába.“