Shannarovo dědictví

Pak začala země dunět. Z jejích hlubin se vyvalila bouře ještě hlasitější než mohutný křik. Cogline pozvedl tenkou paži a strnule ukázal na jezero. Hadeshorn vybuchl vodním vírem, vody divoce pěnily a z hlubin vystoupil...

„Allanon,“ vzrušeně vykřikl Par do zběsilých zvuků.

Legendární druid. Všichni ho ihned poznali. Znali pověsti přešlých staletí: poznali ho hluboko v srdci, kde bylo to tajemství odhaleno. Vysvobodil se z vod Hadeshornu, vyrostl v nočním prostoru a kolem něj zářilo oslepující světlo. Průhledný a šedý stín z podsvětí, který ve tmě slabě mihotal, majestátně vystoupil z jezera a zůstal stát na jeho hladině. Od hlavy až k patám zůstával zahalený. Stál před nimi obraz vysokého a mocného muže, kterým kdysi býval. Obrátil k nim svou protáhlou, ostře řezanou a vousatou tvář. Jeho pronikavé oči pronikly až na nejvzdálenější část jejich životů, aby je prozkoumaly a posoudily.

Par Ohmsford se zachvěl.

Voda přestala pěnit, dunění odeznělo a nářek se ztratil v tichu, které se nad celým údolím rozhostilo. Stín se očividně beze spěchu posunul směrem k nim, jakoby chtěl znevážit Coglinova slova o tom, že ve světě lidí smí zůstat jen krátce. Nespouštěl z nich pohled. Par ještě nikdy nebyl tak vystrašený. Chtělo se mu utéci. Pokusit se uprchnout, aby si zachránil život, avšak nedokázal se ani pohnout.

Stín došel ke břehu jezera a zastavil se. Někde hluboko uvnitř svých myslí ho všichni slyšeli mluvit.

— Já jsem Allanon, který byl —

Vzduch naplnily hlasů, které patřily lidem a tvorům, kteří už dávno nežily a přinášely ozvěnu slov stínu.

— Volal jsem vás k sobě ve snech — Pare, Wren a Walkere. Shannarovy děti, povolal jsem vás. Kolo času se znovu roztočilo — aby se znovu zrodilo kouzlo, aby se vrátila důvěra, která vám byla svěřena, aby začalo i skončilo mnoho událostí —

Hluboký a mohutný hlas, který- uvnitř slyšeli, teď zdrsněl emocemi, zařezávajícími se až do morku kostí.

— Zrodily se Přízraky. Povstaly s úmyslem ničit a prohnaly se Čtyřzemí s takovým přesvědčením, jako když po noci následuje den —

Nastalo ticho a hubené ruce stínu k nim vyslaly nočním vzduchem obraz slov, jehož zářivé barvy zůstali na okamžik viset v mlhavé temnotě. Sny, které jim posílal, ožily ve výjevech šílenství nočních můr. Pak se zvolna ztrácely až po nich nezůstalo nic. Hlas bez jediného zvuku šeptal.

— Tak se stane, pokud zůstanete lhostejní —

Par cítil, jak mu slova pronikají tělem jako dunění země. Chtěl se podívat na ostatní, chtěl se podívat na výrazy v jejich tvářích, ale hlas stínu ho pevně spoutal.

Ne však Walkera Boha. Hlas jeho strýce mrazil stejně jako hlas stínu. „Prozraď nám, co vlastně chceš, Allanone! Jasně se vyjádři!“

Allanonův pohled se přesunul na temnou postavu a ustrnul na ní. Přestože se tomu bránil, musel Walker Boh o krok ustoupit. Stín gestem pokynul.

— Zničte Přízraky! Hubí příslušníky ras, zmocňují se jejich těl, berou na sebe jejich podobu, proměňují se v ně, zneužívají je, dělají z nich beztvaré obry a šílené lesní ženy, s kterými jste se již setkali — a ještě hrůznější věci. Nikdo tomu nedokáže zabránit. Nikdo, pokud se to nepodaří vám —

„Ale co máme udělat?“ zeptal se vzápětí a téměř bezmyšlenkovitě Par.

Když se stín objevil, byl hmotný jako duch, který znovu ožívá. Teď už ale jeho rysy začaly blednout. To, co kdysi představovalo Allanona, se mihotalo stejně průhledně a pomíjivě jako kouř.

— Shannarovo dítě. Aby se podařilo přízraky zničit, musí být znovu nastolena rovnováha — nejen na nějaký čas, nejen v tomto věku, ale navždy. K tomu je potřeba kouzlo. Kouzlo, vracející životu jeho skutečnou hodnotu. Kouzlo, obnovující lidské bytí ve světě smrtelných. Kouzlo je vaše dědictví — tvé, Walkerovo a Wren. Musíte ho k sobě pustit a obejmout ho —

Hadeshorn začal znovu vřít a jejich malá společnost ustoupili před jeho syčením a párou — všichni až na Coglina, který před nimi stál pevně jako skála a hlavu skláněl ke křehké hrudi.

Zdálo se, že Allanonův stín ve tmě roste a zdvihá se jako obr. Šaty mu vlály. Jeho oči se zabodly do Para a mladík z údolí cítil, jak mu hrudí projel neviditelný prst.

— Pare Ohmsforde, nositeli zárodku písně přání, jako zbraň ti odkazuji znovuobjevený Shannarův meč. Jen Mečem se ukáže pravda a jen pravdou lze přemoci Přízraky. Vezmi meč, Pare; vládni jím tak, jak přikazuje tvé srdce — a pravda o Přízracích bude odkryta —

Pohled se přesunul.

— Wren, dítě utajených a zapomenutých životů, tobě dávám úkol stejně důležitý. Země se nezhojí a nezhojí se ani její lid, pokud se nevrátí elfové ze světa kouzel. Najdi je a vrať do světa lidí. Přiveď je, tulácká dívko. Jen tak se nemoc ztratí —