Kalle Blomkvist zasahuje [Kalle Blomkvist och Rasmus - cs]

13

Eva-Lotta seděla na lůžku a přemýšlela. Hryzla si chomáč světlých vlasů a uvažovala úplně zoufale. Nakonec dospěla k závěru, že všechno je beznadějné. Když je zavřená v téhle kleci, jak může zabránit, aby neposadili Rasmuse do letadla a neodvezli ho do ciziny? Jaké má ten Peters zákeřné nápady? Je to asi tak, uvažovala, že když pozbyl všech nadějí na ty dokumenty, chce nyní profesora donutit, aby všechny výpočty provedl znovu, a musí ho tedy odvézt do nějaké zahraniční laboratoře. A Rasmuse s ním jako rukojmí. Chudáček Rasmus, zatím mu ještě není nijak zle, ale co se s ním stane mezi tou spoustou zločinců v cizině? Představovala si v duchu profesora, jak sedí u stolu a pracuje na svém vynálezu, a jak zatím strašný dozorce vězňů mává bičem nad Rasmusem a křičí: „Pracuj, nebo…“ Byla to trýznivá představa a Eva-Lotta tiše zanaříkala.

„Co brečíš?“ řekl Rasmus. „A proč nepřijde Nicke a nepustí mě ven, abych si mohl pustit na vodu svoje lodičky?“

Eva-Lotta ještě chvilku přemýšlela a v mozku jí zvolna vznikala myšlenka. Když to domyslila, běžela rychle k Rasmusovi.

„Rasmusi,“ zeptala se, „nezdá se ti, že je dnes teplo?“

„No jo,“ ozval se povolně Rasmus.

„A co říkáš, nebylo by nádherné vykoupat se?“

To pomohlo.

„Určitě,“ zvolal Rasmus a vesele si povyskočil. „Jistě, půjdeme se koupat, Evo-Lotto. Já dovedu pět temp.“

Eva-Lotta spráskla ruce v přehnaném údivu.

„To musím vidět,“ řekla. „Ale to abys opravdu pořádně poprosil Nicka. Jinak nám to nevyjde.“

„Neboj se,“ řekl Rasmus s velikou důvěrou. Věděl, co všechno v tom směru dokáže, když je zapotřebí.

A když Nicke konečně přišel, hned se na něho Rasmus vrhl.

„Nicke, nepůjdeme se vykoupat?“ začal.

„Vykoupat?“ podivil se Nicke. „Proč?“

„Je takové horko,“ řekl Rasmus. „Můžeme se přece jít vykoupat, když je takové horko.“

Eva-Lotta mlčela. Věděla, že je nejmoudřejší nechat to zcela na Rasmusovi.

„Já uplavu pět temp,“ vysvětloval Rasmus. „Nechceš se podívat, jak plavu těch pět temp, Nicke?“

„No proč ne,“ váhal Nicke. „Jenže s tím koupáním… Tak si myslím, že by se to šéfovi moc nezamlouvalo.“

„Ale já ti nemohu ukázat pět temp, když se nepůjdeme koupat,“ prohlásil Rasmus se zhoubnou logikou. „Nemohu plavat na suchu!“

Tím pokládal věc za vyřešenou. Nicke přece nebude tak hloupý, aby se dobrovolně zřekl pohledu na jeho pět temp! Strčil tedy ruku do Nickovy velké dlaně a řekclass="underline" „Tak pojď, půjdeme!“

Nicke se nepřátelsky podíval na Evu-Lottu. „Ty nepůjdeš nikam,“ prohlásil nevlídně.

„Kdepak, Eva-Lotta půjde taky, aby viděla, že uplavu pět temp,“ řekl Rasmus.

Nicke se těžko bránil tomu dychtivému dětskému hlásku. Pohrdal sám sebou za svoji slabost, dospělo to však tak daleko, že Rasmus ho přibližně dostal, kde ho chtěl mít, jen když mu vložil ruku do dlaně a zadíval se na něj očima plnýma radosti a očekávání.

„Tak už pojď,“ zabručel Nicke.