Poslední poklona Sherlocka Holmese
- Автор: Конан Дойл Артур
- Язык: чешский
- Переводчик: Eva Kondrysov
- Жанр: Классические детективы
Электронная книга - «Poslední poklona Sherlocka Holmese». Краткое содержание книги:
V poznámce k jednomu z předchozích dílů jsme řekli, že k podstatným rysům holmesovského cyklu, zformovaným v raných povídkách, přibylo později jen málo nového. Je tomu tak: v posledních povídkových knihách už Doyle opravdu nepřidal nic překvapivě nového k tomu, co v očích publika jednou provždy udělalo Holmese Holmesem a Watsona Watsonem. Pokračoval prostě jen pomalejším tempem v práci se zdarem započaté v mládí, v práci, kterou si jeho čtenáři oblíbili, na niž čekali a za niž mu byli vděčni. Chybějící moment novosti a překvapení však neznamená, že Doylovy pozdní povídky o Holmesovi jsou méně zdařilé. Stále přinášejí poutavou detektivní četbu a některé z nejlepších holmesovských povídek najdeme právě zde: Doyle je psal se zralostí autora poučeného dlouhou zkušeností; velmi dobře už z praxe znal slepé uličky detektivní literatury, ošidnost zápletek, které se zdají únosné jen na první pohled, i zdánlivě dokonalé logické konstrukce, které se tvrdošíjně vzpírají beletristickému zpracování. Ve většině případů se všem těmto úskalím vyhnul.
Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson znovu přicházejí.
Doyle byl skromný i v tomto rozloučení – jako vždy. S jistotou, jíž on sám postrádal, věděli už jeho současníci, že jeho „dítko fantazie“ se proměnilo v literární typ, ve ztělesnění vždy žádoucího, vždy hřejivého a vždy slavného vítězství dobra nad zlem, v postavu, kterou čtenáři mají rádi, s níž se ztotožňují a drží jí palce bez ohledu na to, zda knihy, v nichž byla přivedena na svět, patří k velké literatuře nebo jen k té menší.
Doyle zemřel v roce 1930, ale jeho dílo, a Holmes především, bylo v té době už dlouho součástí vědomí čtoucího světa. Necelé dva roky po jeho smrti můžeme číst v knize „Zpáteční lístek“ českého básníka Vítězslava Nezvala letmou evokaci Doylova „ztraceného světa“, čtyřverší lehké jako vzduch, nepochybně inspirované příjemnou a vděčnou vzpomínkou na mladé okouzlení z dnů četby:
Sherlock Holmes
Blahé paměti
Z knížek pro děti
Žije dodnes
I když, jak jsme řekli v poznámce k prvnímu svazku tohoto vydání, nemusíme souhlasit s názorem, že Sherlock Holmes patří jen do knížek pro děti, zdá se nám básníkův pozdrav mrtvému anglickému spisovateli něčím víc než vteřinou jímavé nostalgie. Ano, žije dodnes .
Český čtenář má tedy nyní v ruce poslední svazek dobrodružství slavného detektiva a jeho smolařského druha doktora Watsona. I jemu jistě byla adresována slova, s nimiž Doyle propouštěl z říše své fantazie své krajany:
And so, reader, farewell to Sherlock Holmes!
J.Z.