Friday [cs]

Co ti říci na konec téhle poslední zprávy? Touhle nešťastnou souhrou okolností přichází mé přiznání ve špatnou chvíli. Když tě teď opouštím, jsi příliš snadno zranitelná a příliš sentimentální. Drahá, musíš se naprosto sama vyléčit ze svého strachu, pocitu viny a studu. Myslím, že jsi vymýtila sebelítost (Zatraceně, že jo!) a pokud ne, budeš muset na tom pracovat. Myslím si, že jsi imunní vůči svodům náboženství. Jestli ale nejsi, nemohu ti pomoci nijak jinak, než tě odradit od získání návyku na drogy. Náboženství je někdy zdrojem štěstí a já bych nerad připravil kohokoliv o jeho štěstí. Pro slabého je náboženství značný luxus, ale ne pro silného — a ty silná jsi. Největší potíž náboženství — každého náboženství — spočívá v tom, že věřící, který přijal určitá tvrzení víry, je potom nemůže podložit důkazem. Člověk se smí těšit v teplém ohni víry anebo si vybrat život v bezútěšné nejistotě rozumu — ale nemůže mít oboje.

A teď poslední věc, kterou jsem ti chtěl pro vlastní uspokojení a pro svou vlastní pýchu sdělit. Jsem jeden z tvých „předků“ — nikoliv hlavní, ale pár genetických informací v tobě ožilo. Nejsi tedy pouze moje schovanka, ale jsi částečně taky moje vlastní dcera. Jsem na tebe moc pyšný.

Dovol mi ukončit tato slova tím, že ti toto nemohu říci, dokud jsem naživu…

S láskou