Dobrodružství Sherlocka Holmese

Dopis má v záhlaví adresu na Grosvenor Mansions, je psán brkovým perem a vzácnému lordovi se přihodila nepatrná nehoda — trochu si umazal inkoustem vnější stranu pravého malíčku,“ poznamenal Sherlock Holmes, když psaní zase skládal.

„Píše, že přijde ve čtyři. A jsou již tři. Za hodinu ho tu máte.“

„Stačím si tedy za vaší pomoci celou věc ještě ujasnit. Projděte mi, prosím vás, ještě jednou všechny ty noviny a seřaďte výstřižky podle časového sledu. Já se zatím podívám, s kým máme vlastně tu čest.“ Vyndal si z řady příruček vedle krbové římsy červeně vázanou knihu. „Tady ho máme,“ řekl, posadil se a rozložil si svazek na klíně. „ ,Robert Walsingham de Vere St. Simon, druhý syn vévody z Balmoralu.’ Hm! ,Erb: azurový, krytý sobolinou, se třemi ostrvemi v hlavním poli. Narozen roku 1846.’ Je mu tedy jedenačtyřicet, takže na manželství je již zralý až dost. Za bývalé vlády byl náměstkem ministra pro kolonie. Vévoda, jeho otec, byl po určitou dobu ministrem zahraničních věcí. Přímou posloupností dědí rodina krev Plantagenetů, ve vedlejší linii Tudorovců. Nu prosím! Ale moc jsme se z toho všeho nedověděli.

Budu vás asi muset poprosit o něco podstatnějšího, Watsone.“

„A mně nebude nijak zatěžko to najít,“ řekl jsem. „K událostem došlo docela nedávno a velmi mne zaujaly. Zdráhal jsem se však před vámi se o nich zmiňovat, protože vím, že máte právě jedno šetření v proudu a nerad jste v takovém případě vyrušován jinými záležitostmi.“

„Zřejmě myslíte ten nepatrný problémek, který jsme měli se stěhovacím vozem na Grosvenor Square. Ten jsem již dávno vyřešil — i když byl vlastně jasný od samého počátku. Ale prozraďte mi již, prosím vás, co vyplynulo z vaší probírky novinami.“

„Tady je první zmínka, kterou jsem našel. Byla otištěna mezi osobními zprávami v Morning Postu, a jak vidíte, je několik týdnů stará. Praví: ,Proslýchá se, že byl sjednán sňatek mezi lordem St. Simonem, druhým synem vévody z Balmoralu, a slečnou Hatty Doranovou, jedinou dcerou Aloysiuse Dorana ze San Franciska v Kalifornii, USA. Jestliže se pověsti potvrdí, lze brzy očekávat svatbu. A to je vše.“

„Stručné a věcné,“ poznamenal Holmes a natáhl si dlouhé hubené nohy ke krbu.

„Trochu šíře to rozvádí jeden odstavec společenských zpráv z téhož týdne. Aha, tady je. ,Jak se zdá, budeme muset brzy zavést určitou kontrolu manželského trhu, neboť současné zásady volného podnikání zřejmě silně poškozují naše domácí zboží. Vláda nad nejvznešenějšími domy Velké Británie pomalu, ale jistě přechází do rukou našich půvabných sestřenek z druhého břehu Atlantiku. K seznamu trofejí, které si tyto kouzelné vetřelkyně již odnesly, přibyla minulý týden další a velmi významná. Lord St. Simon, který již přes dvacet let tak vytrvale odolával šípům roztomilých andílků, oznámil nyní s konečnou platností, že se hodlá oženit se slečnou Hatty Doranovou, kouzelnou dcerou kalifornského milionáře. Slečna Doranová si svou graciézní postavou a překrásným obličejem získala nemálo obdivu společnosti ve Westbury House, nemá žádné sourozence a ze zasvěcených pramenů se proslýchá, že její věno značně převýší šestimístnou částku a bude zřejmě následováno i dalšími příjmy. Jelikož je veřejným tajemstvím, že vévoda z Balmoralu byl v posledních letech nucen rozprodávat své obrazy a lord St. Simon nemá až na malé panství v Birchmooru žádný vlastní majetek, je nabíledni, že tímto sňatkem nezískává jen ona kalifornská dědička, jež se tak snadno a způsobem dnes více než běžným promění z republikánské dámy v nositelku britského titulu.’ “

„A ještě něco?“ zeptal se Holmes a zívl.

„Jistě, a nemálo. Další zmínka v Morning Postu uvádí, že svatba má být zcela tichá, konat se má u svatého Jiří na Hanover Square, pozváno že bude jen asi šest nejbližších přátel a celá společnost že se pak odebere do domu v Lancaster Gate, který si najal i se zařízením pan Aloysius Doran. Dva dny nato — to jest minulou středu — vyšlo stručné sdělení, že svatba se konala a manželé že stráví líbánky v sídle lorda Backwatera nedaleko Petersfieldu. Jiné zprávy již před zmizením nevěsty nevyšly.“

„Před čím?“ zeptal se Holmes a doslova sebou trhl.

„Předtím, než se dáma ztratila.“

„A kdy se tedy ztratila?“