![Velká jízda [Truckers - cs] - Читать Любимую Русскую Полную Книгу 👉 Read-E-Book.com](/uploads/posts/books/2/6/8/7/7/velk-download.jpg)
Velká jízda [Truckers - cs]
- Автор: Пратчетт Теренс Дэвид Джон
- Год: 1996
- Язык: чешский
- Год: Magnet-Press
- ISBN: 80-85847-67-1
- Переводчик: Helena Hrychov
- Жанр: Фэнтези
Электронная книга - «Velká jízda [Truckers - cs]». Краткое содержание книги:
A stroje by čekaly navěky. O Čase věděly jenom to, že je to něco, co se má měřit a odečítat. Čekaly by, až Slunce vychladne a Měsíc vyhasne, pečlivě by opravovaly loď a udržovaly ji v pohotovosti, až se nomové vrátí.
Aby je odvezla Domů.
A zatímco stroje čekaly, pomyslel si Masklin, úplně jsme na ně zapomněli, zapomněli jsme na všechno o sobě a žili jsme v děrách v zemi.
Věděl, co musí udělat. Samozřejmě, že to byl nemožný úkol. Ale na to on byl zvyklý. Vláčet se s krysou celou cestu z lesa k noře býval také nemožný úkol. Ale nebylo nemožné odtáhnout ji kousek cesty, tak to udělal, a potom si odpočinul a potom ji táhl zase kousek cesty… Vyrovnat se s nemožným znamenalo rozdělit úkol na několik pouze velmi obtížných zadání a každé z nich na skupinu hrozně těžkých úkolů a každý z nich na složité úkony a každý z nich…
Ta nejtěžší práce ze všeho je patrně naučit nomy chápat, čím kdysi byli a čím zase mohou být.
Opravdu měl plán. Tedy, začalo to jako plán, co vymyslela Věc, ale jak si ho v hlavě probíral znovu a znovu, cítil, že není pouze pro něj. Šlo patrně o nemožný plán. Ale dokud to nezkusí, nebude mít jistotu.
Gurder ho upřeně pozoroval.
„É,“ řekl Masklin. „Tenhle plán…“
„Ano?“ řekl Gurder.
„Opat mi řekl, že Papírnictví vždycky usilovalo o to, aby nomové spolupracovali a přestali se handrkovat,“ řekl Masklin.
„To bylo vždycky naším přáním, ano.“
„Tento plán bude znamenat, že budou muset spolupracovat.“
„Dobrá.“
„Jenom si nemyslím, že se jim to bude obzvlášť zamlouvat,“ řekl Masklin.
„To není fér! Jak se můžeš něco takového domnívat?“
„Myslím, že se tomu budeš smát,“ řekl Masklin.
„To poznáš, až mi to povíš,“ řekl Gurder.
Masklin mu to řekl. Když Gurder překonal překvapení, smál se a smál.
A potom se podíval Masklinovi do tváře a přestal.
„To ale nemyslíš vážně?“ řekl.
„Nech mě to zkusit,“ řekl Masklin. „Máš lepší plán? Budeš mě podporovat?“
„Ale jak se — jak nomové — je vůbec možné, že můžeme,“ začal Gurder.
„Něco vymyslíme,“ chlácholil ho Masklin. „Samozřejmě s pomocí bří Arnoldové (zal. 1905),“ dodal diplomaticky.
„Ach. Ovšem,“ řekl Gurder chabě. Vzpamatoval se.
„Jestli mám být novým Opatem, musím pronést řeč,“ řekl. „To se očekává. Všeobecné poselství dobré vůle a tak dál. O tom si můžeme promluvit později. Promyslet si to beze spěchu v klidném prostředí —“
Masklin zavrtěl hlavou. Gurder polkl.
„Ty myslíš hned?“ řekl.
„Ano. Hned. Řekneme jim to hned.“
8
I. I shromáždili se vůdcové nomští, a Opat Gurder jim pravil, Poslyšte slova Venkovního;
II. A někteří se rozlítili hněvem velikým, řkouce, On je Venkovní, proč mu máme naslouchati?
III. Opat Gurder řekl, Protože si to tak starý Opat přál. Jo, a protože já si to přeju taky.
IV. Načež oni hudrali, ale ztichli.
V. Venkovní pravil, V záležitosti Šeptandy o Demolici mám Plán.
VI. Nejděmežjako stinky, vylézající zpod odvalené klády, ale jako hrdý svobodný lid ve chvíli, kterou sobě zvolíme.
VII. I přerušili ho, řkouce, Co je to Stinky? Načež Venkovní pravil, No dobrá, tak jako krysy.
VIII. Vezměmež s sebou věci, které budeme potřebovat, abychom začali nový život Venku, nikolivěk v jiném Obchoďáku, avšak pod nebesy. Vezměmež všechny nomy, starce i mladé, a všechno jídlo a všechen materiál a informace, které potřebujeme.
IX. A oni řekli, Všechny? A on řekl, Všechny. A oni mu řekli, Takovouhle věc nesvedeme…