Z archívu Sherlocka Holmese
- Автор: Конан Дойл Артур
- Язык: чешский
- Переводчик: Eva Kondrysov
- Жанр: Классические детективы
Электронная книга - «Z archívu Sherlocka Holmese». Краткое содержание книги:
„Pouze navštívenku s jménem a povoláním. Haines-Johnson, aukce a odhady.“
„Pochybuji, že bychom ho nalezli v adresáři. Solidní obchodníci nezatajují adresu firmy. Prosím, dejte mi vědět, kdyby se událo něco nového. Ujal jsem se vašeho případu a můžete se spolehnout, že jej dořeším až do konce.“
Když jsme procházeli halou, spočinuly Holmesovy oči, jimž nic neušlo, na několika kufrech a zavazadlech, které se vršily v rohu. Svítily na nich nálepky.
„‚Milán.‘ ‚Lucerne.‘ Ta zavazadla přišla z Itálie.“
„Jsou v nich věci po chudákovi Douglasovi.“
„Ještě jste je nerozbalila? Jak dlouho je tu máte?“
„Přišlo to minulý týden.“
„Ale vždyť jste říkala – tohle musí být ten chybějící článek. Jak můžeme vědět, že v těch zavazadlech není něco cenného?“
„To je vyloučeno. Chudák Douglas měl jen svůj plat a malou rentu. Jakou cennost by si byl mohl opatřit?“
Holmes se zamyslel.
„Neodkládejte to déle, paní Maberleyová,“ řekl nakonec.
„Dejte si ta zavazadla odnést k sobě do pokoje. Prohlédněte je co nejdříve a zjistěte, co obsahují. Přijdu sem zítra a vyslechnu vaši zprávu.“
Dům U tří štítů byl očividně pod velmi bedlivým dozorem: hned za vysokým živým plotem na konci přístupové cesty jsme narazili na černého boxera, který tam postával ve stínu. Stanul před námi nečekaně a na tom liduprázdném místě působil chmurně a hrozivě. Holmes zajel rukou do kapsy.
„To chcete vytáhnout pistoli, pane Holmes?“
„Ne, Steve, flakónek s parfémem.“
„Děláte si legraci, pane Holmes, co?“
„Pro tebe to nebude žádná legrace, až se chopím tvého případu. Varoval jsem tě včas dnes dopoledne.“
„Hele, pane Holmes, já vo tom přemejšlel, co ste jako říkal, a byl bych nerad, dyby se zasejc začalo mluvit vo tý aféře mladýho Perkinse. Dybysem vám moh píchnout, pane Holmes, tak to udělám.“
„V tom případě mi tedy pověz, pro koho děláte tuhle práci.“
„Jako že je pámbu nade mnou! Řek sem vám to po pravdě už předtím. Já to nevím. Můj šéf je Barney, ten mi poroučí a víc nikdo.“
„Hm, tak si zapiš za uši, Steve, že dáma tady z té vily a vůbec všechno pod tou střechou je pod mou ochranou. Nezapomeň na to!“
„Dobrý, pane Holmes, budu si to pamatovat.“
„Vyděsil jsem ho tak, že se třese o vlastní kůži, Watsone,“ podotkl Holmes, když jsme kráčeli dále. „Myslím, že by zradil svého chlebodárce, kdyby měl tušení, kdo to je. Ještě štěstí, že jsem věděl o té bandě Barneyho Stockdalea, a že mezi ně Steve patří. Víte, Watsone, tohle je případ pro Langdala Pikea a já za ním hned zajdu. Třeba nám pomůže vnést do případu trochu jasno.“
Toho dne jsem Holmese už nespatřil, ale uměl jsem si představit, jak tráví čas, neboť Langdale Pike byl jeho živoucí encyklopedií všeho, co souviselo se společenskými skandály. Tento podivný nanicovatý človíček vysedával od rána do večera v arkýřovitém oknu jednoho klubu na St. James Street a přijímal i dále předával všechny klepy, které kolovaly po velkoměstě. Říkalo se o něm, že si vydělává tisícové částky za odstavečky, jimiž přispíval každý týden do senzacechtivých plátků, které slouží zvídavým čtenářům. Kdykoli rozčeřil vzedmuté hlubiny londýnského života nějaký neobvyklý vír nebo příboj, zaznamenal to na hladině tento lidský seismograf s automatickou přesností. Holmes diskrétně dopomáhal Langdaleovi k informacím a ten mu to v případě potřeby oplácel. Když jsem se s přítelem setkal nazítří brzy zrána v jeho pokoji, viděl jsem na něm, že všechno proběhlo dobře, avšak čekalo nás nepříjemné překvapení v podobě následujícího telegramu:
Prosím přijeďte ihned. Loupež u pí M. Vila v rukou policie.