Jitřní písně
- Автор: Čech Svatopluk
- Язык: чешский
- Год: Иностранный паблик
- Жанр: Зарубежная классическая проза
Электронная книга - «Jitřní písně». Краткое содержание книги:
Jitřní písně
Перейти на страницу:
Tak sám ten arcikacíř dvojí,jenž chystal pravé víře zmar,měl nyní slavit v novém krojipád bludařství a církve zdar -Než, poprvé když v bytě novémzpěv jejich zazněl zvučným kovem,tu mnichy zděsil pekla šprým -Jak výsměch vzdorný v jejich celyty zvony nepodajné hřměly:Hus, Hus, Jeroným!
Hned snešeny jsou zvony s hůrya vytržena srdce z nichi přelity jsou v nové stvůry,jež vykropil a žehnal mnich,kol vryta do nich zbožná slova,šperk svatých znaků,jmena nová -kříž zvítězil nad čarem zlým:již umlklo na české nivě:Hus, Hus, Jeroným…
Leč nikoli! V tom kovu starémpřec vytrval i starý zvuka pod vnuceným cizím tvarembil tajně dávný srdce tluk.Jej nevytiskla z věrných zvonůmoc exorcismu, svatých konů,on pod útlakem pouze zdřím’,a duším věrným v jejich zněnívždy duníval jak dávné hřmění:Hus, Hus, Jeroným!
A teď jej slyší tisíc uší,těch družnýchzvonů pravý hlas,jenž z mrtvých srdcí k živým bušíjak mučedníků svatých vzkaz:„Jak zvonů nám, i lide, toběsok vyrval jaré srdce v zlobě,znak cizí údům vtiskna mdlým,byl’s přelit v nástroj svého vraha,z úst vyrvána Ti jména drahá:Jan Hus, Jeroným.“
Však nechať tebe přetvořilivšem zemím v pohrdu a smích,přec v mošně žebrácké ti zbylydva skvosty vzácné předků tvých:Ať svalili tvůj Sion v rumya zdeptali tvé smělé dumy,tvé bible vmetli v žár a dým:vždy tajně choval’s pravdy žízeň,s níž podstoupili ohně trýzeňJan Hus, Jeroným.
A druhý odkaz, klenot ryzí:to milý hlahol rodných slov;nechť přeléván ve tvary cizí,jím stále zvonil český kov.Ó chraň jej dál jak záři okapřed úskokem a zlobou soka,vždyť rosteš, vadneš, hyneš s ním -stůj v boji zaň jak tvrdá skála,jak dvojice ta velká stála:Jan Hus, Jeroným!
Je trudno kol. – Na nivy naševoj stínů slavý smutný vjezda mraky šeré halí plašenám dvojici těch jasných hvězd.Teď prapor světla lichá třáseň,a s ostychem jen volí báseňo řeči rodné sešlý rým -Pryč, péro chabé! – – Náhle ke mněhlas dalných zvonů donik’ temně:Hus, Hus, Jeroným!
Ó nebe, rozhluč uraganemtěch zvonů rety kovové,ať znovu svatým ohněm vzplanem’v jich staré písni hromové,ať v čela vrátí hrdé vzdorya zápal zhaslý v chabé zory,ať sílu pažím vdechnou mdlým,ať k novému se vypne vzletuduch český, z něhož bleskli světuJan Hus, Jeroným!
Перейти на страницу: